Metodika spořicích kalkulaček
Verze: 2026-10-07.1 (2026-10-20.1, 2026-10-20.1: 2026-10-07.1, 2026-09-17.1)
O kalkulačkách
Kalkulačka úroku počítá čistě podle vzorců finanční matematiky a aktuální srážkové daně nad hodnotami, které zadáte. Plánovač spoření na důchod počítá státní příspěvek a daňový odpočet podle zákonných parametrů; nejde o individuální finanční plán ani investiční doporučení. Doporučené pásmo finanční rezervy najdete u kalkulačky rodinného rozpočtu.
Výpočet čistého úroku
Úrok narůstá každý měsíc z připsaného zůstatku (roční sazba ÷ 12) a připisuje se podle toho, jak to dělá vaše banka: měsíčně (obvyklé u spořicích účtů), ročně (vždy po 12 měsících, zbytek na konci doby) nebo až při splatnosti (častý termínovaný vklad). Při připsání se z hrubého úroku srazí 15% srážková daň (konečná daň, banka ji odvádí automaticky — stejně jako u spořicích účtů a termínovaných vkladů v ČR) a čistý úrok se přičte k zůstatku; dál se úročí až od připsání. Měsíční vklad se pro zjednodušení přičítá až po úroku za daný měsíc a úrok počítáme po celých měsících, ne po dnech. Pokud vyplníte očekávanou inflaci, konečný zůstatek přepočteme na dnešní kupní sílu: zůstatek ÷ (1 + inflace)^roky. Když zůstatek přesáhne přibližný korunový ekvivalent 100 000 EUR (podle kurzu ČNB k uvedenému dni), upozorníme na limit pojištění vkladů; ten platí pro součet všech vašich vkladů u jedné banky (§ 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách). Režim „Kolik musím odkládat“ hledá nejmenší měsíční vklad, se kterým tentýž výpočet, včetně daně a způsobu připisování, dosáhne zadané cílové částky; vklad zaokrouhlíme nahoru na celé koruny. Cíl v dnešních penězích nejdřív navýšíme o zadanou inflaci: cíl × (1 + inflace)^roky.
Výpočet stavebního spoření
Úrok počítáme z každého měsíčního zůstatku a připisujeme ho jednou ročně na konci roku, jak to dělají stavební spořitelny, po 15% srážkové dani; během roku se tedy úroky dál neúročí. Jednou ročně navíc připočítáme zálohu státní podpory podle zákona č. 96/1993 Sb. ve znění zákona č. 349/2023 Sb. (účinnost od 1. 1. 2024): 5 % z uspořené částky v kalendářním roce, nejvýše z 20 000 Kč, tedy nejvýše 1 000 Kč ročně na osobu (§ 10 odst. 2). Uspořená částka jsou vklady včetně počátečního a úroky z vkladů i z připsané podpory po zdanění, snížené o poplatky spořitelny (§ 5 odst. 9). Poplatky odečteme, když je zadáte ze své smlouvy: poplatek za uzavření jako procento z cílové částky strháváme z prvních vkladů, dokud není zaplacený, a roční poplatek za vedení účtu na konci každého roku; oba snižují zůstatek i uspořenou částku roku, ve kterém se zaplatí. Bez nich podporu u smlouvy s poplatky mírně nadhodnocujeme. Když vyplníte inflaci, vyplacenou částku přepočteme na dnešní kupní sílu: částka ÷ (1 + inflace)^roky. Co za rok naspoříte nad 20 000 Kč, převádíme do dalšího roku (§ 10 odst. 4), takže jednorázový vklad dostává podporu několik let po sobě. Každý simulovaný rok bereme jako kalendářní. Připsaná podpora je do výplaty jen evidovaná: spořitelna ji vyplatí, pokud 6 let od uzavření smlouvy s naspořenými penězi nenakládáte, nebo je v této době použijete s úvěrem ze stavebního spoření na bydlení; jinak ji vrací státu, a to celou, ne jen za poslední rok (§ 12). Při době spoření kratší než 6 let proto konečný zůstatek podporu neobsahuje a ukazujeme ji zvlášť jako podmíněnou. Úroková sazba stavební spořitelny je vždy vaše vlastní zadaná hodnota, nikdy aktuální nabídka konkrétní spořitelny.
Spoření na důchod: penzijko a DIP
Plánovač rozdělí měsíční částku podle pravidel platných od roku 2024 tak, aby státní příspěvek a úspora na dani dohromady vyšly co nejvýš. V doplňkovém penzijním spoření (DPS) je státní příspěvek je od 1. 7. 2024 (zákon č. 462/2023 Sb.) nulový pod 500 Kč vkladu, při 500 Kč činí 100 Kč a dál roste o 20 % z každé další koruny až do stropu 340 Kč při vkladu 1 700 Kč a víc. Do této hranice vklad v DPS zvyšuje jen státní příspěvek, ne odpočet: v DPS se od základu daně odečítá jen část měsíčního vkladu nad 1 700 Kč (§ 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů), vklad do DIP (dlouhodobý investiční produkt) celý (§ 15 odst. 6). Obvykle proto prvních 1 700 Kč měsíčně jde do DPS a zbytek do DPS nad tuto hranici nebo do DIP; oba čerpají společný roční limit 48 000 Kč spolu se soukromým životním pojištěním. Plánovač ale porovná i rozdělení s menší částkou v DPS a vybere výhodnější: kdo nemá nárok na státní příspěvek nebo odkládá méně než 500 Kč, dá vše do DIP; při sazbě 23 % ušetří odečet víc než státní příspěvek (20 % vkladu), takže do DPS jde jen to, co se už do limitu odpočtu nevejde. Úspora na dani = odečitatelná částka × vaše mezní sazba (15 nebo 23 %); je to odpočet ze základu daně, ne sleva na dani. Co přesáhne limit, daňovou výhodu nemá. Příspěvek zaměstnavatele je od daně a pojistného osvobozený do společného limitu 50 000 Kč ročně a nezvyšuje státní příspěvek. Kdo pobírá starobní důchod, nemá na státní příspěvek nárok (§ 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb.), proto mu plánovač dá celou částku do DIP. Když vyplníte svou roční daň z příjmů po slevách, úsporu na dani omezíme na ni, protože odečet nemůže vrátit víc daně, než kolik platíte. Státní příspěvek a úspora na dani jsou dvě samostatné výhody a nikdy je nesčítáme. Z DIP si daňovou výhodu zachováte při výběru nejdříve po 120 měsících od založení a zároveň po 60. narozeninách (obě podmínky platí současně); při dřívějším výběru, mimo převod k jinému poskytovateli nebo invaliditu III. stupně, se odečtené částky dodaní. Orientační zůstatek počítáme po měsících s ročním výnosem, který zadáte vy, přepočteným na měsíční tak, aby za rok odpovídal zadanému (pole je prázdné, žádný výnos nepředpokládáme), z vašich vkladů, dnešního státního příspěvku a příspěvku zaměstnavatele. S vyplněnou inflací ukážeme i zůstatek v dnešních penězích: zůstatek ÷ (1 + inflace)^roky. Režim „Kolik musím odkládat“ hledá nejmenší měsíční částku, se kterou orientační zůstatek (vklady, státní příspěvek podle výše vkladu, příspěvky zaměstnavatele a zadaný výnos) dosáhne cílové částky; úsporu na dani do cíle nepočítáme, protože se vrací vám, ne na účet. Plánovač nedoporučuje DPS ani DIP konkrétního poskytovatele a neporovnává je.
Plánované změny od roku 2027
Vláda 24. 8. 2026 schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření („Lepší penzijko“) s plánovanou účinností od 1. 1. 2027: mimo jiné státní příspěvek 40 % vkladu do 30 let věku, nižší hranice pro nárok u dětí, zrušení poplatku za zhodnocení a strop poplatku za správu. Poslanecká sněmovna ji 24. 9. 2026 podpořila v prvním čtení. Dokud novela není schválena a vyhlášena ve Sbírce zákonů, plánovač počítá s dnes platnými pravidly; nové parametry doplníme s datem účinnosti, až budou platit. Zdroj: tisková zpráva MF ČR z 24. 8. 2026, sněmovní tisk 285 (psp.cz; k 11. 10. 2026 po prvním čtení v rozpočtovém výboru).
Pojištění vkladů
Vklady v bankách a spořitelních družstvech v ČR jsou pojištěny Garančním systémem finančního trhu do výše ekvivalentu 100 000 EUR na klienta a instituci. Při rozdělování rezervy mezi více institucí tento limit zohledněte. Podrobný checklist (dočasně vyšší limit, co kryto není, jak rychle probíhá výplata) najdete na samostatné stránce — zdroje jsou Garanční systém finančního trhu (garancnisystem.cz) a ČNB.
Checklist: ochrana vkladů →Co kalkulačky neříkají
Nejde o investiční poradenství ani doporučení konkrétního produktu, banky nebo penzijní společnosti. Skutečná sazba, způsob připisování úroku a zdanění se může u konkrétního produktu lišit — ověřte si podmínky u své banky. Plánovač spoření na důchod neřeší poplatky ani investiční strategii konkrétního fondu.